News

New review on sicmaggot.blog.cz



Včera v 21:02 | Kaša |  Recenze
 
Debutové album italské čtveřice Terrorway snad ve všech ohledech splňuje očekávání a požadavky, které posluchač může mít od mladé kapely, která toho (krom jednoho EP) za sebou moc nemá. Borci si to ve svém případě trošku usnadnili a pro inspiraci nešli daleko, takže nenápadně čerpají u těch největších jmen, jež se v daném žánru pohybují, ale i přesto Terrorway v konečném vyznění nechybí zdravá agresivita a hlavně zápal, který z nahrávky srší. A to navzdory perfektnímu technickému dojmu a hutné kytarové hradbě, přes kterou nepropadne ani jehla, což je výsledek produkce "Blackwaters", kterou obstaral Jacob Olsen (Moonspell či Hatesphere), z čehož vyplývá, že žádného undergroundového chrastění se bát nemusíte, spíš se připravte na ostré hrany kytar a průbojné bicí.
 
Zpěvák Valentino Casarotti, kytarista Ivan Fois, basák Giovanni Serra a bubeník Cosma Secchi se hned z kraje své existence zhlédli v kapelách jako Machine Head, Pantera nebo z pozdějších jmen Lamb of God a Throwdown, při jejichž výčtu musí být hned jasné, že v tomto případě máme tu čest s kombinací thrashe se skočným groove metalem. Mix to sice není nikterak originální, přesto to při správném poměru funguje pořád dobře, i když už všechno bylo řečeno. Když se k tomu přidají sborové HC vokály, tak člověk nabude dojmu, že má co dočinění s parádním albem. Jediným problémem je fakt, že drtivá většina kapel ve výsledku zní stejně, což platí i o Terrorway, ale ruku na srdce, nic jiného jsem snad ani nečekal. Hráčsky je na tom výše uvedená čtveřice dobře, ale zas se nesnaží vystřílet všechny náboje v jedné skladbě, takže hrají ve prospěch celku a působí velice sehraně. Celkem logicky se pro mne ústřední osobností "Blackwaters" stal kytarista Ivan, který si svůj nástroj pořádně podladil a jeho kytara nad vším ostatním vyčnívá, což není výtka, protože se jedná o dost povedené riffy.
 
Myslím si, že "Blackwaters" je jedním z těch případů, u kterých by byly veškeré delší a podrobnější snahy popsat jejich hudbu skrze jednotlivé skladby spíš kontraproduktivní, protože desce by to nakonec spíš uškodilo. Všechny by totiž vyzněly jako metalové pecky dle schématu sloka-refrén, plné riffů, jež v pomalejších momentech připomenou Fear Factory, jen bez toho závanu industriálního chladu a s chytlavými agresivními refrény. Druhým hrdinou "Blackwaters" je zpěvák Valentino, který kromě variabilního vyřvávaného vokálu oplývá i melancholičtějším hlasem, jenž není v žádném případě melodicky vlezlý, ale v pomalejších momentech působí vkusně a dotváří zatěžkanou atmosféru. Škoda, že takových momentů není víc, protože se vyskytnou spíš jen jako ozvláštnění druhé poloviny skladby, aby nepůsobily všechny stejně. Jednou z výjimek je "In a Swamp", a protože se zároveň jedná o jednu z nejlepších písní na desce, tak na ni prostě musím upozornit. Nervní atmosféru, jež převládá, občas protnou agresivní metalové útoky, v nichž zní zpěvák jako ostřejší Robb Flynn skřížený s Maxem Cavalerou, a protože se svým hlasem neustále pracuje, nemáte hned při prvním poslechu pocit nudy. Ta se v mém případě začala dostavovat až později s přibývajícími poslechy, kdy mě omrzely přímočaré metalové vypalovačky jako "Wretched" či "Chained", ale naopak jsem si oblíbil skladby, ve kterých se toho děje více, jako závěrečnou "Ruins" s akustickou španělkou, v níž jsem měl pocit, že poslouchám Ill Niño.
 
Terrorway
 
Nemá cenu to dál rozmazávat, protože "Blackwaters" má svá nesporná pro a proti, která si lze subjektivně prohazovat dle vlastních preferencí. Věřím, že příznivci jmenovaných kapel si to své najdou a budou mít na nějakou dobu o zábavu postaráno. Já se bavil dobře, a přestože jsem po nějaké době začal objevovat mouchy, které jsem zprvu neviděl, neznamená to, že by se jednalo o špatnou desku. Když už nic, tak musím Terrorway pochválit, že se nevydali cestou okatého kopírování, ale z citovaných kapel si vybrali to, co se jim nejvíc hodilo, a udělali to takovým způsobem, že by nemuseli skončit jen u jednoho alba, protože tohle si své kupce zajisté najde. Slušná deska, která si nadprůměrné hodnocení zaslouží, ale pokud hledáte něco neotřelého, ruce pryč.

Comment


Return
Sep 17, 2013 Visits: 829